ZÁMKY

Trakošćan je najromantičtější a podle názoru mnohých nejkrásnější hrad v Chorvatsku o kterém historik Gjuro Szabo napsal: "Nevím zda jsem v některém z našich parku byl tak št´asten jako v Trakošćanském, a to ne jenom porvé, když mě učaroval, nýbrž vždy když jsem tam přišel."
Maruševac je  příklad romantického neogotického "zámku jako z pohádky".
Veliki Tabor je starobylá pevnost hraběcí rodiny Ratkay z 15. století. Goticko-renesansnční budova je zahalená záhadnou atmosférou podle legendy o smutném osudu Veroniky z Desiniće, která byla zazděna do opevnění.
Miljana, malebné letní sídlo hraběcí rodiny Ratkay, je příkladem lásky a péče o zachování historického dědictví. Pečlivě bylo obnoveno a vybaveno hodnotným inventářem.

STUBICKÉ ÚDOLÍ

Stubické údolí je historicky významné jako místo kde se konaly bitvy během selské vzpoury roku 1573. Pro krásu přírody, staré zámky a hodně termálních pramenů se stubický kraj stal důležitým střediském vnitrozemního turistického ruchu.
Zámek Oršić  byl obnoven roku 1973 jako součást památkového komplexu a v něm je umístěno Muzeum selské vzpoury.
Stubičke Toplice byly postaveny roku 1805 na základech antických lázní jako park s koupalištěm. Léčivé lázně byly upraveny roku 1930. Dnes je to velké turistické a rehabilitační centrum s bazény a výtečnou gastronomickou nabídkou.
Gornja Stubica  je známa podle legendy o Gubcově lípě, prastarém stromě před kostelem Sv. Jurja (Sv. Jiří).

KRAPINA

Krapina, pitoreskní město v srdci Chrvatského záhoří o kterém je zmínka už z roku 1193, a o středevěkém hradu, ze kterého je vidět ještě málo zbytků, jsou zmínky z roku 1330. V polovině 14. století to bylo královské obchodní město, koncem 15. století zde bylo sídlo chorvatského bana. Krapina je nejznámější tím, že jsou zde objevené zbytky pračlověka neandrtálce, jehož Dragutin Gorjanović-Kramberger roku 1899 objevil v jeskyni na kopci Hušnjakovo. Kromě kostí dvacítky lidí, objeveny jsou předměty které oni vyráběli, hroty, sekera z kostí a další. Dnes jsou v jeskyni postavené rekonstrukce pralidí a zvířat v přírodní velikosti. Otevřena je trvalá výstava respektive Muzeum evoluce. Ve městě je rodné muzeum Ljudevita Gaje, který se zde narodil a roku 1891 byl postaven pomník.

SAMOBOR

Městečko Samobor je umístěno v rodné rovině řeky Sávy, na svazích Samoborského pohoří. Je to v pravém slova smyslu město-muzeum. Každý domek, náměstí, ulice vypráví svou historickou povídku. O bohaté historii svědčí zříceniny středověkého hradu nad dnešním městem, taktéž četné exponáty Muzea města Samoboru. Králem Belou IV. Samoboru byla roku 1242 udělena listina královského obchodního města. Samobor je najrozvinutější turistické středisko v Záhřebské župě a oblíbené výletní místo Záhřebanů a dalších hostů. Zejména je známé svou gastronomickou nabídkou a různými poutavými událostmi mezi kterýma je nutné vytknout karneval. V okolí města jsou dále velice zajímavé Grgosova jeskyně a staré doly železné rudy, cínu a sádry v Rudách. Atraktivní destinace jsou Vilinske jame, Eko centrum Slani Dol, zahrádka léčivých bylin Suban v Manja Vasi aj.

MEDVEDNICA

Medvednica, často nazývaná pouze Sljeme podle svého nejvyššího vrcholu, je přístupnái ze středu města tramvají. Její svahy pokryté hustým lesním porostem všem nabízejí odpočinek v přírodě. Návštěvníci si mohou zvolit jednu z četných vyznačených stezek, po které se vydají k některé z horských chat, kde se za přístupné ceny mohou občerstvit čerstvě připravenými pokrmy. Přírodní park Medvednica má specifický a různorodý živočišný a rostlinný svět, geologické zvláštnosti i různé kulturní památky. Mezině patří např. jeskyně Veternica, rozkládající se na 10 km2 v skalnaté krasové oblasti.
Hlavní jeskyně má délku přes 2 km, z nichž je pro návštěvníky zpřístupněno prvních 380 metrů. Zde si můžete prohlédnout kosti jeskynního medvěda a seznámit se s dnešními obyvateli (dokonce i některého adoptovat) - netopýry. Park nabízí prohlídku dolu na stříbro, v němž těžila stříbro rodina Zrinských od 16. století, kdy hrabě Petr Zrinski získal právo těžby. Podle některých zdrojů se prý po dvou staletích těžby dolu podzemní chodby rozšířily tak, že vedou až k Hornímu městu do centra Záhřeba.

Turistické sdružení Záhřebské župy